Na všechny fotky se můžete podívat v albu Cestovatelský deník na mé FB stránce (odkaz zde).
O osadě Jizerka jsem se už jednou zmiňovala v tomto článku. Mám tohle místo velice ráda a stále se sem vracím. Každoročně se zde koná Svatoanenská pouť, které jsem se i letos zúčastnila. Konala 23. 7. 2016. Popíšu celý den na Jizerce, abyste měli představu, kolik času tento výlet obnáší.
Po příjezdu kolem 9 hodin ráno jsme se prošli do spodní části Jizerky k chatě Pyramida. Na louce kolem chaty Pyramida jsou každoročně udělané stánky a atrakce pro děti. Celé jsme si to tu prohlédli. Našli jsme program a čekali na jednotlivé části programu. Nejvíce nás zajímal začátek - příjezd zakladatele skláren a požehnání slavnosti. "Zakladatel" mluvil nářečím tehdejší doby, ale text byl propojen s dnešní politikou a dobou. Bylo to vtipné. Řeč byla zakončena panákem vody z Jizerky.
Poté jsme prošli všechny stánky s rukodělnými výrobky. Pokud chodíte na různé farmářské trhy, tak zde najdete o hodně víc stánků. Z vlastní zkušenosti mi městské farmářské trhy přijdou vždy hrozně chudé a předražené. Abyste měli představu, můžeme zde najít háčkované věci, výrobky decoupage technikou, ručně dělané hračky (šité, pletené, háčkované), bylinkové polštářky, ručně malované obrázky na sklo, pletené košíky, domácí perníčky a pečivo, mince, korálkové výrobky, šperky, svíčky a další. U jednotlivých stánků najdete i pracovní koutky pro děti, kde si mohou vyrobit sami nějakou hračku nebo výrobek.
Mě osobně nejvíce zaujaly domácí tvarohové koláčky a šátečky, jsou opravdu domácí. Každoročně se jich nemohu dočkat. Nejsou vůbec drahé stejně jako ostatní věci.
Další skvělou "atrakcí" pro děti jsou mince. Pro mě je to klasika zpříjemněná o to, že pana mincaře znám osobně. Letos s námi byly i naše děti, takže pan mincař s nimi vyrazil minci. Děti alespoň vidí, jak se to dělalo v dávných dobách a jako bonus si minci za malý poplatek odnesou domů. Mince je pamětní a je na ní vyražen obrázek s osadou Jizerka. Zakoupit se dají i mince s obrázky okolí.
Další zastávka byla "pouť". V uvozovkách je to napsáno schválně. Za atrakce se neplatilo, vše bylo na vlastní nebezpečí a jednalo se o dobové atrakce. Střílelo se z kuše, houpalo na houpačkách, děti mohly dělat velikánské bubliny z bublifuku a točilo na kolotoči. Tady jsme byli opravdu dlouho, děti hrozně bavil kolotoč. Jelikož jsme měli chvilku odpočinku, sledovali jsme kolotoč. Ten byl nejspíš bez startéru, kolotoč roztáčeli dva mladí statní chlapci.:) To se dneska už asi nevidí.
Dále jsme se prošli s dětma okolo safírového potoku, kde jsme si smočili nohy. Voda je studená, ale mně a dětem to rozhodně nevadilo. Prošli jsme se na Rašeliniště Jizerky a šli jsme zpět. Poslední zastávkou byla bývalá maštal. Dnes je zde veliká tělocvična s horolezeckou stěnou, kam děti samozřejmě musely také. My si mezitím prošli pár stánků se skleněnými šperky.
Abych článek nějak shrnula, děti nám v autě usnuly během 5 minut. Opravdu to byl skvělý den. Počasí nám také přálo a vše bylo jako v pohádce.
Jizerka je sama o sobě krásné místo, které stojí za to i bez této pouti. Určitě se tam podívejte.
Přeji hezké prázdninové výletování,
