Jako malá jsem v Jeseníkách kdysi byla s taťkou, ale jako malí si toho moc nepamatujeme. Proto jsem se sem chtěla podívat a také mi hodně pomohla penpalka Nikol, která mi posílá krásné pohledy míst, které jsou v Jeseníkách. Já jsem samozřejmě také nelenila a na každém navštíveném místě jsem pořizovala pohlednice, které jsem posílala postcrosserům.:)
Ve svém chytrém telefonu mám aplikaci Shealth, která mi měří nachozené kilometry, o které se také podělím. Každopádně terén byl tolikrát tak náročný, že nám přišlo, že jsme ušli víc, než je napsáno. Pozor mně i přítelovi po celou dovolenou vypadával signál na telefonu (internet nám skoro nefungoval a volat jsme mohli pouze na místech se signálem).
Na fotky se můžete podívat v mém albu Cestovatelský deník na FB (odkaz zde).
1. den - den příjezdu
Jelikož nám cesta zabrala velikou část dne a to cca 5 hodin, tak jsme toho moc nestihli. Měli jsme v plánu pouze zastávku v Dolní Moravě, kde se nachází Stezka v oblacích. Bylo hrozné vedro a my se rozhodli nejet lanovkou. Rozhodně toho nelituji, ale teda byl to krpál a byl to i adrenalin. Rodinám s kočárky nedoporučuji jít pěšky, pokud máte nosítka, budou se jistě hodit. Výhled stál za to, nahoře hodně foukal vítr, ale nás to ochladilo, cesta byla opravdu náročná. Stezka v oblacích nabízela i trochu adrenalinu a to tunel, kterým se dalo vylézt nahoru a tobogán, kterým se dalo sjet dolů. Poté jsme se jeli už ubytovat, přeci jen nás čekala ještě část cesty.Bydleli jsme v obci Lipová lázně, která pro turisty (hlavně rodiny s dětmi) nabízela spoustu možností. Doporučuji ubytování zde.
2. den
Původně jsme chtěli na velikou odpolední procházku, ze které sešlo kvůli dešti. Nakonec jsme si ale den užili.Jeli jsme do Jeseníku, kde jsme se stavili na nákup (nějaké jídlo a pití), poté jsme se prošli centrem města až k infocentru, kde jsme si nechali doporučit hezká místa, bylo nám doporučeno to, co jsme měli v plánu, což nás potěšilo. Dozvěděli jsme se o soutěži o sušenky z Jeseníků, kterou jsme plnili celý týden. Naše dopoledne jsme zakončili exkurzí ve Vodní tvrzi, kde jsme nakoukli do Fauny (zde byla vycpaná regionální zvířata) a Poštovního muzea (pro postcrossera je důležitá historie poštovnictví). Na pozdní oběd jsme jeli autem a to na Křížový vrch, původně jsme chtěli pěšky, ale déšť nám to nedovolil. Restaurace byla moc hezká. Všude kolem nás byly pověšeny parohy a vycpané hlavy lesních zvířat.
Po obědě jsme jeli na exkurzi do jeskyně Na Špičáku. Prohlídka byla průměrná a musím říct, že jsem viděla už hezčí jeskyně. Jelikož do jeskyně dlouho měli přístup lidé, kteří krápníky ulamovali, tak neměla žádnou krápníkovou výzdobu. Z exkurze si pamatuji, že 1 cm krápníku roste cca 15 let. Takže není divu. Navečer jsme se koukli do Fauna parku v Lipové lázni, kde měli spoustu zvířátek a malého tygříka, byla to moc hezká mini zoo. Po večeři jsme se šli projít do lesa, abychom si prohlédli Lipovské stezky a bikepark.
3. den
Veliký celodenní výlet na Praděd.Nesnášíme placená parkoviště. Jedno je pod těmito souřadnicemi 50.0663461N, 17.3046825E, stálo 70 Kč. Dále už musíte pěšky nebo autobusem za cca 40 Kč, u parkoviště je totiž závora a dál autem pouští pouze za poplatek 250 Kč. Zde je asfaltka. Cestou dolů se dají půjčit i koloběžky.
My jsme parkovali na jiném místě, celou naši trasu můžete shlédnout pod tímto odkazem (nachozené kilometry nesouhlasí s mapou, mapa je má nesprávně).
Šli jsme podél Bílé Opavy podle žlutého značení, cesta byla ze začátku fajn, ale potom jsme v podstatě šplhali po skalách, naštěstí tam byli udělané žebříky (v některých místech už byly ve špatném stavu). Tato cesta trvala asi 8 km a náš záchytný bod byla chata Barborka, od které už byla asfaltka. Došli jsme k rozcestníku "Pod Pradědem", od kterého jsme se prošli na Švýcárnu a pak zpět a rovnou na Praděd. Cestou ze Švýcárny pršelo, takže jsme na Pradědu chviličku počkali a nakonec nešli na rozhlednu, protože byla mlha. Když jsme šli dolů, pozorovali jsme Praděd. Plynuly kolem něj mraky a on mizel a objevoval se přímo před námi. Byl to kouzelný pohled jako v pohádce. Škoda že nebyl výhled, ale toho jsme si užili na dalších výletech. Cesta zpět byla stejná. Šli jsme k chatě Barborce a odtamtud jsme šli tentokrát po modré k autu. Modrá cesta byla mnohem lepší.
Nakonec jsme nestihli návštěvu Karlovy studánky, protože tento výlet byl opravdu časově náročný, ušli jsme 26 km a pěkně nás z toho lezení bolely nohy.
4. den
Dopoledne jsme se stavili do Velkých Losin. Samozřejmě že to nesmí chybět. Byla jsem tu asi jako 5 ti letá holčička. Měla jsem tam fotku před papírnou, takže jsem si udělala stejnou ale po XXX letech. Prohlídka byla moc hezká, bavila nás.
Odpolední výlet do/na Kouty, kde je vodní nádrž a elektrárna. Tento výlet naprosto vítězí nad všemi, bylo to tak krásné.
Parkovali jsme pod kopcem, je tu hodně parkovišť, takže bez problémů. Nahoru i dolu jsme se rozhodli jet lanovkou, a ještě že jsme tak udělali, protože jsme i s lanovkou nachodili cca 20 km. Lanovka byla pro 6 lidí. V celém areálu je udělaný bikepark. Na konci lanovky byla vyhlídka, na kterou jsme vystoupali a kochali se výhledem.
Potom už jsme pokračovali pěšky (bylo možno i autobusem) na Horní vodní nádrž, šli jsme po asfaltce. Byla to celkem dálka, ale šlo se hezky. Cestou jsme potkali větrné elektrárny a chatičku pro trampy. Pod nádrží byla chatka s občerstvením, kam jezdil i zmiňovaný autobus. Horní nádrž byla krásná, miluji vodu a vodní plochy. Ve spojení s výhledem to bylo nádherné, bylo vidět na Praděd, nedaleké Petrovy kameny a i na Švýcárnu. Nádrž měla obvod asi 1,8 km, my došli do půlky a šli jsme lesem zase dolů (asi stejná dálka). Zde jsme udělala spoustu panorama fotek a i spoustu selfie, doopravdy nádhera. Sem doporučuji výlet na tisíc procent. Nemohla jsem se vynadívat.
Po příjezdu do Lipové lázně jsme se šli podívat do Lesního baru (www.lesnibar.cz). Věděli jsme, že nás v něm bude čekat občerstvení, ale to co nás čekalo, no zůstali jsme stát s otevřenou pusou. Začalo to už na začátku, kde si člověk mohl půjčit trekingové hole. U nich byla napsaná cedulka "....asi tak 10 Kč" a malá kasička, ve které byly peníze. Samozřejmě jsem musela hned fotit. Vůbec jsme nechápali, co to jako je. Cesta byla dobrá a v lese byly cesty i pro děti. Moc hezky udělaný areál. Všude kolem byly lavičky, které měly místo opěrek na lokty hříbky. A to z čeho nám zůstal zrak stát? No nahoře byla jakási samoobsluha bez obsluhy. Člověk si mohl vzít vše, co tam bylo, a potom zaplatit do kasičky. Ceny byly u všeho vypsány vtipnou formou. Strašně nás to překvapilo a řekli jsme si, že sem půjdeme zakončit naše putování.
5. den
První zastávka byla Zdravá kavárna v Jeseníku, kam jsem se toužila podívat. Nakoupila jsem si tam nějaké čaje a dobroty domů. Byla tam strašně milá paní, se kterou jsme se dali do řeči. Skvěle se s ní povídalo. Obchůdek mohu jednoznačně doporučit. Škoda jen, že je tak hodně zapadlý.
Potom jsme vyjeli autem na vyhlídku Čertovy kameny, kde jsme nechali auto a šli pěšky na rozhlednu Zlatý chlum. Zase to byl pěkný výšlap do kopce. Jako vstupenky jsme dostali pohlednice, což mě mile potěšilo. Když jsem šla za panem prodavačem podruhé, protože jsem zapomněla na razítko, tak vtípkoval, že mi razítko dá, kam budu chtít, což bylo také milé a vtipné. Rozhledna byla hezká, ale když jsem šla po točivých dřevěných schodech pořád dokola, nebyl to zrovna krásný pocit. Ale stálo to za to.
Odpolední program byly Priessnitzovy léčebné lázně, počasí nám přálo. Prošli jsme se po parku, navštívili léčebný Balneo park, lezecký park, koupali si nohy, byli na dětském hřišti a nakonec jsme si prošli stezku ve tvaru srdce, která ukazovala v jaké jsme kondici. Byl to krásný výlet a lázně jsou moc pěkně udělané (a že už jsem jich navštívila). Na Kouty to sice nemá, ale tyto lázně stavím také vysoko v žebříčku hodnocení. Samozřejmě jsme si odvezli lázeňské sušenky a musím doporučit příchuť kokosovou a perníkovou.
Po večeři jsme se vydali znova do Lesního baru, kde jsme si opekli buřtíky, dali si Kolču a koupili pohlednice a pozor platili jsme do kasičky. :D Už se pomalu stmívalo a tak do baru přijela i majitelka, kterou tam nějaký pán vyzpovídal. Paní říkala, že bar funguje, že lidi platí, ale že se jí párkrát stalo, že přes noc někdo ukradl zásoby občerstvení, které jsou také volně dostupné, takže si pro ně každý večer jezdí. My jsme se hrozně divili, taky bych měla stejné otázky, představte si něco takového v Praze. To by prostě nefungovalo.
6. den - den odjezdu
Ráno po snídani jsme vyrazili. Stavili jsme se pro sušenky ze soutěže (psala jsem o nich na začátku). Stavili jsme se v Karlově studánce, kterou jsme nestihli při výletu na Praděd, prošli jsme se tam, našli tam kešku a jeli jsme zase do Dolní Moravy na bobovou dráhu. Ta byla skvělá, dlouhá a rychlá. Mohu ji také jen a jen doporučit. Jen je škoda, že se všechno nedalo stihnout v jeden den, na jednom místě je toho tolik k vidění.
Shrnutí
Abych udělala shrnutí. Kromě prvního dne nám počasí opravdu přálo. Liják na Pradědu přehlížím, o tom jako bych nemluvila. Byla to skvělá, hodně aktivní dovolená. Jsem ráda, že jsme měli tuhle možnost. Nejvíce okouzlená jsem z vyhlídky u Horní nádrže v Koutech, protože mě fascinuje voda, a voda na kopci, to je prostě nemyslitelné. Stejně tak nemyslitelný je ten Lesní bar. Obdivuju majitelku a jsem mile překvapena, že to funguje. Jako třetí na co nezapomenu jakmile pojedu do lázeňských měst jsou právě Priessnitzovy lázně.A jakou dovolenou jste měli vy? Chtěli byste někdy navštívit zmiňovaná místa?
Zdraví,
